Parkur
zakladatel moderního skokového stylu: Frederico Caprilli (1868 - 1907)
= olympijský sport pod patronací FEI (pravidla vydává Fédération Equestre Internationale -FEI)
1864 - první oficiální soutěž v parkurech v Dublinu
1900 - skákání se stalo olympijským sportem v Paříži
1907 - v Olympii v Londýně se konala první Mezinárodní přehlídka koní a ukázalo se, že parkury jsou velmi oblíbené
1912 - tento sport se stal součástí olympijských her
- kůň musí prokázat ovladatelnost, skokové schopnosti, rychlost, obratnost a opatrnost nad překážkou
- může se zúčastnit nejméně čtyřletý kůň, který absolvoval základní výcvik
významné země: Velká Británie, Německo, Itálie, USA, ….
Rozeskakování
= název pro skoky, kterými jezdci se stejným počtem bodů soutěží znovu v závěru závodu
- o výsledku rozhodne buď počet chyb, časová ztráta nebo kombinace obou
Barování koní
= umělé techniky k donucení koně, aby v soutěži skákal výš a pozorněji →zakázané!!!
- provádí se klepnutím tyčí přes zadní nohy nebo jiným způsobem
mechanika pohybu skoku a jdi na „Chody koně – mechanika pohybu skoku koně
Vybavení | |
skokové sedlo - krátké hluboké posedlí, bočnice tvarované více dopředu, kolenní opěrky výraznější, vysoká zadní rozsocha - vhodnější třmeny se šikmým třmenovým můstkem
parkurový bičík - nesmí přesahovat délku |
Soutěžní kategorie | |
soutěže stupně -ZM- - 80 cm soutěže stupně -Z- (základní) - soutěže stupně -ZL- - soutěže stupně -L- (lehké) - soutěže stupně -S- (střední) - soutěže stupně -ST- (středně těžké) - soutěže stupně -T- (těžké) - soutěže stupně -TT- - soutěže stupně TT: vypisované především jako Pohár národů - mezinárodní oficiální skoková soutěž družstev |
Kolbiště | |
rozměry - min. 3200 m2 ( ideální: 70 x 120m ) - krátké stěny: min. v krytých halách:
praporky - musí být umístěny tak, aby jezdec měl stále po pravé ruce praporky červené a po levé bílé
vjezd - energickým krokem nebo klusem s koněm na otěži |
Opracoviště | |
jedna kolmá a jedna výško-šířková překážka („křížek“)
| |
Předepsaný jezdecký úbor | |
jezdkyně - černé, tmavě modré nebo černé sako + bílá jezdecká vázanka, bílé kalhoty (mohou mít i béžové) jezdci - červené sako + bílá kravata, bílé kalhoty - černá nebo modrá jezdecká čapka, bičík (nesmí být delší než
| |
Překážky | |
druhy |
v jednoduché
- skáčou se jedním skokem
typy: kolmá překážka (kolmák), oxer neboli dvojbradlí
v kombinované
- skládají se ze dvou nebo více částí
- mají vždy v parkuru jedno číslo
- jednotlivé skoky v jedné kombinaci se označí písmenem (A, B, C)
v výškové
- skáčou se jedním skokem
typy: kolmák, zeď a ohrada
v šířkové - typy: různé druhy oxerů a triple-bar neboli trojbradlí
překážky kavaleta = kladina upevněná na křížových podstavcích umožňujících nastavení překážky na různou výšku
bariéra = jednoduchá překážka z jedné nebo více kladin o průměru cca
dvojbradlí (double bar) - podobná oxeru, liší se od něj tím, že přední bariéra je nižší než zadní, proto je snadněji skákatelná
trojbradlí (triple bar) = šířko-výšková překážka - ze 3 sloupků, na nichž jsou zavěšeny bariéry, od předních sloupků k zadním stupňovitě zvyšované
oxer - tvořená 2 páry sloupků a bariérami položenými stejně vysoko na obou párech sloupků - prostor mezi oběma bariérami bývá vyplněn košatinou nebo dřevěnou zdí
dvojskok - 2 svislé překážky blízko sebe, které musí jezdec skákat jako kombinaci
trojskok - 3 překážky blízko sebe, souvisejí spolu a skáčou se v kombinaci
| |
Významné soutěže | |
Prix de Nations (Cena národů) - 13 nebo 14 překážek, nejvyšší z nich je - každé družstvo má 4 jezdce, z nichž každý přejde trať 2x - 3 nej. výsledky se počítají do konečného umístění
| |
Zvláštní soutěže | |
soutěž do prvé chyby bariérové skákání mini-maxi štafetové skákání minutové skákání soutěž se stupňovanou obtížností volba překážek
| volba dráhy stylové soutěže jezdecký poker alternativní překážky a žolík derby zrcadlové skákání |
akce = způsob předvádění končetin v době, kdy se pohybují nad zemí, pokud jde o výšku a prostornost chodu - hodnotí se výška a prostornost chodu - závislá na stavbě končetin, vzájemném poměru délek kostí a na době nesení zadní nohy - různá plemena a druhy koní mají svou zvláštní akci: vysokou (kočárový kůň), nízkou (dostihový kůň) , plochou
kmih = výsledek posunu a odrazové energie zadních končetin - závisí na temperamentu koně
ruch = rychlost pohybu koně v určitém chodu, např. shromážděný (krátký), pracovní, střední, prodloužený
prostornost chodu = délka vykročení - čím delší vykročení → prostornější chod - závisí na odrazové energii zadních nohou, tělesné stavbě koně a na schopnosti sevřít a rozevřít úhly kloubů zadních končetin
délka kroku (cvalového skoku) = vzdálenost mezi dvěma stopami téže končetiny
pravidelnost chodu = střídání končetin, aniž by byla některá pohybová fáze prodloužena či zkrácena |
|
Pohyb koně |
|
6 fází: |
]--> odraz - zadní končetina se odpoutává od země
]--> pohyb nad zemí - tvořen přísunem (pohybem od odrazu do dosažení kolmé polohy, tedy paralelní s párovou vedlejší končetinou, která je v podpěru)
]--> vykročení - od svislé polohy k došlápnutí
]--> došlápnutí - natažená končetina došlápne
]--> nesení - od došlápnutí do dosažení kolmé polohy
]--> podpírání - končetina je v kolmé poloze
]--> posouvání - od kolmě polohy do odrazu
těžiště koně - poblíž točné osy lopatek - přední končetiny jsou tedy 1.16krát až 1.52krát více zatíženy než končetiny zadní - u jezdeckých koní se posouvá více ke středu - u klusáků se posouvá nazad, což umožňuje prostorný kadencový krok - u těžkých koní se posouvá dopředu = čtyřdobý chod bez fáze vznosu, který se skládá z řady po sobě jdoucích kroků - pohyb celého těla: krok protéká svaly hýždí, přes hřbet, plece až do krku krok žádáme: - čistý (pravidelný sled nohou), kmihoúplný (lehké, snadné, živé vykračování), prostorný (dlouhé kroky) a jistý (neklopýtavý) laterální pohyb = obě stejnostranné končetiny následují po sobě nohosled - pravá zadní, pravá přední, levá zadní, levá přední druhy ]--> základní - silueta koně kratší - zvednutá šíje a natažený krk - stopy zadních kopyt nekryjí stopy předních kopyt ]--> pracovní - druh kroku mezi základním a středním - kůň se rovnoměrně pohybuje dopředu ]--> střední - kroky delší, postoj koně mírně prodloužený ]--> prodloužený - maximální vykročená koně - silueta koně prodloužená - stopy zadních kopyt značně překračují stopy přední rychlost: 100 m/min → 6 km/hod pomůcky - pobídka sedem (postrčení) - holení (současné aktivní stisknutí oběma holeněmi) - otěží (mírné povolení) = dvoudobý chod se čtyřmi fázemi, které se skládají z řady po sobě jdoucích klusových kroků - diagonální pár nohou se součastně zvedne, pohne dopředu i došlápne klus žádáme: - čistý, kmihuplný, prostorný a co možná kadencovaný (tj. nejen s pravidelnými, ale i co možná delšími intervaly vznosu mezi 2 údery - tak zvaný okamžik suspense) nohosled - pravá zadní spolu s levou přední, levá zadní spolu s pravou přední, fáze vznosu druhyKrok
Klus
]--> základní - stopy zadních nohou došlapují do stop nohou předních
rychlost: 200 m/min
]--> pracovní - širší vykročení
- stopy zadních kopyt došlapují do nohou předních
rychlost: 220 m/min
]--> střední - stopy předních kopyt jsou překryty stopami kopyt
zadních nebo je trochu překračují
rychlost: 250 m/min
]--> prodloužený - stopy zadních kopyt překračují stopy kopyt předních
rychlost: 275 m/min
sed v klusu
]--> lehký - jezdec při každém druhém došlápnutí nohy koně vztyčuje ve třmenech („vysedává“)
]--> těžký - jezdec zůstává sedět v sedle
rychlost: 230 - 290 m/min → 14 -
pomůcky - podobné jako krok, ale intenzivnější
třídobý klus - u koní, kteří vpředu klušou a vzadu cválají (u klusáků) |
|
Cval |
|
= třídobý chod, který se skládá z řady po sobě následujících cvalových skoků, mezi nimiž se na chvilku kůň ocitá ve volném vznosu
„kontracval“ - kůň, který jde na špatnou nohu - vyžaduje se v řadě drezurních úloh a demonstruje pružnost a ohebnost koně, rovnováhu a poslušnost
nohosled |
]--> cval vlevo: pravá zadní, diagonála (levá zadní a pravá přední), levá přední, fáze vznosu
]--> cval vpravo: levá zadní, levá diagonála (pravá zadní a levá přední), pravá přední, fáze vznosu
druhy
]--> sebraný - hlava je postaveny skoro kolmo
rychlost: 225 m/min
]--> pracovní - volnější než cval sebraný, skoky delší
rychlost: 250 m/min
]--> střední - hlava mírně před kolmicí, skoky delší
rychlost: 300 m/min
]--> prodloužený - skoky dlouhé, rovnoměrné tempo
rychlost: 400 m/min
- délka skoku při obyčejném cvalu je 3.60 - 3.90 m/s
cval na správnou nohu
- pozorujeme-li koně cválajícího v kruhu, měl by každý krok začínat vnitřní přední nohou
- ve skutečnosti je vnitřní přední noha poslední nohou, kterou kůň v každém cvalovém kroku pohybuje, ale pozorovateli se zdá jako noha vůdčí)
- je-li tomu tak, jak říkáme, že kůň cválá na správnou nohu
- proto cválá-li na pravou ruku (tj. v kruhu doprava), vnitřní (pravá) noha by se měla zdát jako vůdčí, a cválá-li v kruhu doleva, je vůdčí nohou vnitřní (levá) přední noha
pobídky
- vnitřní holení pobídneme koně na podbřišníku, zatížíme vnitřní sedací kost, vnější holeň za podbřišníkem, přidrží záď, obě otěže jsou na přilnutí, vnitřní otěž koně ohýbá, vnější vede, mírné „zhoupnutí“
sed ve cvalu
]--> těžký - jezdec sedí v sedle
]--> lehký - jezdec se zvedne v sedle jako při vysednutí v lehkém klusu - zesílí přiložení kolen - více se opře do třmenů - trup je lehce předkloněn - rovnováha je nezávislá na otěžích |
|
Trysk |
|
= čtyřdobý prodloužený cval - kůň nemá nikdy více než 2 končetiny na zemi a většinou má na zemi jen jednu
nohosled - levá přední, pravá přední, levá zadní a pravá zadní - pravá přední, levá přední, pravá zadní a levá zadní
rychlost: 600 m/min
|
|
Couvání |
|
- dvoudobý chod, který se skládá z řady po sobě jdoucích kroků = pohyb v kroku se stejným sledem končetin, ale v protichůdném chodu - nepatří mezi základní chody, ale má svůj nohosled - diagonální pár nohou se součastně pohne dozadu a zároveň došlápne - pro koně velmi namáhavý
|
|
Odchylky chodů |
|
klus v kolenou (karpatech) = ostré zvedání předních končetin při malém vykročení - tento způsob byl cvičen u koní k ceremoniálním účelům barokní doby (Stolztritt)
nákrok = chod, ve kterém se končetina předsunuje dopředu více než končetina párová
rozmetání - nohy po vznosu opisují do vnější strany oblouk dříve než došlápnou
nerovný křížový chod - končetiny při nejistém chodu jsou kladeny na pohybové čáře přes sebe, tedy se kříží
kohoutí krok - trhavé zvedání zadní končetiny, případně obou - předznamenává výskyt špánku nebo mozkové onemocnění - při kontrole hlezna v případě podezření začínajícího špánkou je účelné koně před předvedením dvakrát na místě otočit kolem zadní končetiny s předpokládaným špánkem a ihned s ním udělat několik kroků
vytáčivý chod - při zatížení se končetina vytáčí kolem vlastní osy - způsoben špatným skloubením končetiny, zpravidla v hleznu
smíšený chod - kůň vpředu kluše a vzadu cválá nebo naopak - projevem starých koní nucených do rychlého pohybu nad jejich fyzické schopnosti
|
|
Zvláštní chody |
|
tolt = čtyřdobý chod s poměrně vysokým držením hlavy a krku - má stejný nohosled jako krok - není směsicí klusu a cvalu = krok, zrychlený až do cvalu rychlost: minimálně 200 m/min
mimochod (pas) - kůň zvedne součastně obě nohy na jedné straně (lenární pár nohou), posune je dopředu a došlápne nohosled - pravá zadní součastně s pravou přední, pak levá zadní spolu s levou přední
= úchylka v kroku - slyšíme místo 4 úderů jen 2 údery → dvoudobý chod - výskyt: někdy u přepracovaných koní, nervózních, nejčastěji u klusáků a koní arabského původu
mimochodník = kůň, který místo správného nohosledu pohybuje současně levou přední a zadní nohou
španělský krok (pas espagnol) = cirkusově vycvičené přehnané zvedání předních nohou téměř do vodorovné polohy - činnost zádě je přitom nepatrná a není v souladu s činností předku
|
|
Získané chody |
|
= chody vypracované systematickým jezdeckým výcvikem - jsou to: - školní krok, školní klus, školní - krátký cval, přechody v kroku, v klusu, traverzály v krátkém cvalu, přeskoky ve cvalu atd. - mezi získané chody patří i cviky drezúry a jdi na „Drezura“
|
|
Pohyb na místě |
|
stání = rovnovážný stav - většinou jsou více zatížené přední nohy, než zadní - starší koně většinou spí postavení - obyčejně odpočívají na 2 předních končetinách a střídavě přenášejí hmotnost z jedné zadní nohy na druhou
lehání = rychlý pohyb skoro podobný pádu - kůň si nejprve podsune zadní končetiny pod sebe, sehne hlavu a spustí se na jedno bedro - potom ohne přední končetiny a položí se jednou stranou hrudníka na zem - většinou leží polovzpřímení na boku opřené spodní částí hrudníka a břicha - končetiny mají pod sebou - jen velmi unavení koně si lehají úplně na bok
vstávání - probíhá opačně jako lehání - kůň zdvihne hlavu a narovná mírně roztáhnuté končetiny, pak pomocí ventrálního pohybu hlavy se postaví téměř součastně na obě zadní nohy
vzpínání - prudkým pohybem dozadu zdvihne hlavu, přitom se těžiště přenese dozadu, podsune končetiny pod sebe a za součastného odrazu předních končetin se vzpřímí na zadních končetinách - rovnováhu se snaží udržet přešlapováním na místě
kopání - děje se při změně těžiště - kůň přenese hmotnost na přední končetiny a se skloněnou hlavou vykopne (vyhodí) jednou nebo dvěma zadními končetinami - když se drží hlava vysoko nahoře → je možno kopání zabránit
|
|
Mechanika pohybu skoku koně |
|
- kůň skáče převážně z klusu nebo cvalu, ale dokáže skočit i z kroku a ze stání
fáze nájezdu - těžiště koně se vzpřímením krku posune dozadu → odlehčí se předek - zadek se ztíží a zadní končetiny se posouvají co nejdále dopředu pod těžiště těla - součastně se zrak a sluch soustředí na překážku
fáze vznosu - odraz nastává po rychlém vypnutí natahovače zadních končetin - schopnost rychlého vystřelení zadních končetin je vrozená (geneticky podmíněná) vlastnost - krk se při odrazu ještě víc vzpřímí a „zkracuje“ - mohutnost odrazu je úměrná výšce překážky
fáze letu nad překážkou na začátku fáze nastává mírné pokrčení předních končetin - po překonání nejvyššího bodu překážky → kůň začne přední končetiny spouštět - přední končetina, na kterou má kůň doskočit, je více vysunutá dopředu - krk je přitom vzpřímený a stahuje se dozadu, aby se předek při doskoku odlehčil-
fáze dopadu - kůň dopadá na 1 končetinu a až potom došlápne na druhou - zadní končetiny se při dopadu stále více pokrčují, součastně dokračují co nejvíc dopředu pod těžiště - příslušná zadní končetina po dopadu vykročí k dalšímu cvalovému skoku - při dopadu se páteř konkávn | |
Parkur-závody
Parkur
Při parkurovém skákání jde o to, projet celou dráhu s překážkami co nejlépe, tzn. bez trestných bodů, a v co nejlepším čase. V tomto druhu sportu musí jezdec prokázat souhru s koněm, velmi dobré vedení koně a v neposlední řadě také správný sed jezdce na koni i při skákání.
V parkuru existuje několik stupňů obtížnosti. Od nejlehčího ZM, po nejtěžší TT. Každý stupeň má danou výšku překážek, přes které kůň skáče. V tomto stupni může být překážka nanejvýš o
Zde je přehled všech stupňů obtížnosti:
ZM -
Z -
ZL -
L -
S -
ST -
T -
TT -
Když se stane, že kůň překážku nepřeskočí nebo odmítne poslouchat jezdce, dostává trestné body nebo je vyloučen. Samozřejmě na tyto penalizace jsou tabulky.
Jelikož stupnic penalizací je více, následující přehled je podle stupnice A:
shození, poboření překážky nebo dotyk končetiny koně vodního příkopu = 4 trestné body
1. odmítnutí poslušnosti = 3 trestné body
2. odmítnutí poslušnosti = 6 trestné body
3. odmítnutí poslušnosti, pád jezdce nebo obou = vyloučení
překročení časového limitu za každou započatou vteřinu = 1 trestného bodu, při rozeskakování = 1 trestný bod
Podle stupnice C, která se používá na většině světových soutěžích v parkuru:
shození, poboření překážky nebo dotyk končetiny koně vodního příkopu = 4 trestné body
1. odmítnutí poslušnosti = 4 trestné body
2. odmítnutí poslušnosti = 4 trestné body
3. odmítnutí poslušnosti, pád jezdce nebo koně = vyloučení
V parkurovém skákání se požívají různé druhy překážek. Existují dva základní druhy překážek: kolmé skoky a oxery.
Kolmé skoky
jsou to vertikální překážky s několika kavaletami uspořádanými jedna na druhou. Je poměrně obtížný, protože kůň má jen málo času uvědomit si výšku skoku. Mají za úkol prověřit schopnost koně skákat do výšky.
Oxery
jsou to takové překážky, na nichž musí kůň skákat nejen do výšky, ale i do dálky. Jsou sestaveny tak, aby když se jich kůň dotkne, ihned spadli.
Zeď
je to svislá překážka namalovaná z namalovaných dřevěných kvádrů se světlejším okrajem. Někteří koně jsou z ní vystrašeny, protože nevidí místo doskoku.
Dvojbradlíneboli doublebar
je vlastně oxer s dvěma řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.
Trojbradlíneboli tripplebar
je oxer se třemi řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.
Křížek
je to nejjednodušší překážka. Skládá se ze dvou kavalet postavenými přes sebe do tvaru písmene X.
Kozí hřbet
tato překážka se moc v soutěžích nevyskytuje. Vypadá jako trojbradní, ale prostřední kavaleta je nejvyšší než první a poslední.
Přírodní skoky
jsou to překážky vyrobené z přírodních materiálů jako jsou nenabarvené tyče nebo forma živého plotu. Tyto překážky jsou obtížné, koně se jim často vyhýbají.
Základní oxer
je jeden z nejtěžších oxerů. Skládá se ze dvou stejně vysokých překážek postavených těsně za sebou a skáčou se jedním skokem
Vějíř
skládá se ze tří kavalet, které vycházejí z jednoho sloupku a rozevírají se do třech, což koni umožňuje skákat na jedné straně jako kolmý skok a na druhé straně jako trojbradlí.
Vodní příkop
existuje ve dvou typech: kombinovaný s kolmým skokem nebo oxerem, nebo širší příkop s nízkým živým plotem před ním. Na doskoku je umístěna bílá páska, aby bylo možno posoudit, zda kůň neudělal chybu.
V parkurovém skákání existují různé druhy soutěží, jako jsou např. klasická soutěž, dvoufázové skákání (tzv.dvoufázovka) a stupňovaná obtížnost (tzv. postupka).
Komentáře
Přehled komentářů
Great write ups. With thanks.
dissertations international https://buyanessayscheaponline.com dissertation binding https://bestcheapessaywriters.com
OBRAZEK
(maja12, 2. 2. 2010 16:01)
sorry ale ten 2. obrazek zvrchu je ale z Velké Pardubické
college persuasive essay r74lfu
(GregoryEmise, 6. 4. 2023 1:15)